Clubová zabíjačka 2013
Konečné počty říkají, že přežili všichni kromě jednoho prasete. Tuto bilanci považujeme za velmi příznivou, a proto celou akci hodnotíme kladně…
Páteční počasí nás hned po příjezdu do kempu poblíž Velkopařezitého rybníka u obce Řásná maličko znejistilo, ale protože penzion byl na náš příjezd připraven, společenská místnost vytopená a střechou nezatékalo, všechny přípravy jsme nakonec – byť s nutnými dešťovými přestávkami – úspěšně zvládli. Dalo by se říct, že „suchou nohou“.
Ještě večer dorazila většina účastníků a první dobrovolníci se ujali těžké práce ochutnávačů piva a grilovaných klobás. Testy dopadly dobře, takže jsme se těšili na další den, až všechno vypukne ve velkém.
Ranní budíček sice zvonil trochu brzy na to, že byla sobota, ale pan řezník očekával, že vše bude připraveno a nemohli jsme ho zklamat. Jako tradičně našlo se dost ochotných rukou a všechna práce byla brzy hotova. Nutno podotknout, že Pašík neztratil nic ze své bojovné nálady, protože pravděpodobně nabyl dojmu, že záhuba je blízko a kotle s vodou nebudou určeny pro parní lázeň s odtučňovacími procedurami. 138 kg živé váhy se ovšem několika silným pažím a zkušeným rukám řezníka nemohlo ubránit…
Kdo zažil tradiční zabíjačku, tak ví, co následovalo poté. Kdo nezažil, měl by určitě přijet na další ročník této skvělé clubové akce!
Práce odsýpala především díky několika pracovitým dobrovolníkům z řad účastníků, kteří celý den zasvětili pomoci řezníkovi. Velký dík a uznání posíláme právě jim! Sobotní počasí nebylo nejlepší, ale nemokli jsme ani jsme neumrzli, takže i to musíme hodnotit kladně. S potěšením jsem při fotografování zjistil, že počet účastníků s každým ročníkem roste takovým způsobem, že na společnou fotografii se příště asi všichni nevejdeme.
Na sobotním menu byl tradiční guláš, který speciálně pro nás uvařil místní gulášmajstr pan Pompo a jako chuťovka posloužily tři kýty, které se celý den pod dohledem zkušené „obsluhy“ grilu opékaly a připravovaly pro potěchu našich chuťových buněk.
„Po práci už jen legraci,“ zpívá Werich ve slavné pohádkové písni, ale neděle přinesla práci další. Bylo třeba vše uklidit, umýt, odvézt, vrátit a rozdat vše, co pan řezník a jeho pomocníci v sobotu z Pašíka vytvořili. Každý účastník si odvezl alespoň kousek domů – tlačenku, jelítko, jitrnice, kousek masa, guláš, klobásy či „prdelačku“. Nedělní sluníčko se na nás už usmívalo a celá akce tak skončila ještě o něco veseleji.
Těšíme se na příští ročník. Už teď mohu slíbit, že bude zase a že jste všichni srdečně zváni!
Váš Transporterclub