10. narozeniny jsme oslavili na Divokém Západě

Přípravy na největší Transporterclubovou akci tohoto roku započaly již v zimě. První vize, plány, nápady a inspirace pomalu klikatou cestičkou přecházely ve skutečnost. O víkendu 13. - 15. června 2014 jste si pak v areálu westernového městečka Šiklův Mlýn všichni mohli ověřit, jestli se to povedlo.

Transporterclub se rodil pomalu a velmi nenápadně před deseti roky. Jedna z prvních významných akcí byl právě Transportersraz v roce 2005 a zřejmě nikdo si v tu chvíli nemyslel, že lidé stojící u jeho zrodu právě založili velmi silnou tradici. Od té doby protekla našimi nádržemi spousta nafty, změnilo se mnoho věcí, ale Transportersraz je tu stále. A letošní kulatý ročník si proto zasloužil odpovídající odslavu.

Pokud jste tam byli s námi, tak zavzpomínejte, pokud ne, tak se pojďte podívat, co Vám uniklo...

Šiklův Mlýn. Krásné počasí. Pátek třináctého... První účastníci pátečního programu se ke vstupu do areálu začali sjíždět již dopoledne. Možná za to mohla atraktivní lokalita srazu, možná nabitý program, možná krásné počasí, možná jen chuť sejít se opět s přáteli. Provoz na úzké příjezdové cestě začal se zapadajícím sluncem houstnout a my jsme si na konci dne mohli zapsat, že bránou projelo takřka 150 Téček.

Na odpočinek však nebylo příliš času. Úderem patnácté hodiny se Šikland změnil v malé lidské mraveniště. Tu byla připravena Téčka na zkušební jízdu, vedle Amaroky k blátivému off-road dobrodružství. Kdo si chtěl užít adrenalinu ještě o kapku více, mohl osedlat čtyřkolku. Pravověrní téčkaři však i v rozbahněném off-roadu Amarokům ukázali, že naše auta jsou opravdu univerzálnější.

Westernové městečko nabídlo program jak pro děti, tak pro dospělé. Pořádné městečko potřebuje pořádného šerifa a ten musí mít k ruce spolehlivé zástupce. Lukostřelba, rýžování zlata, práce s bičem, lasování, krocení zdivočelého býka. To byly základní zkoušky, kterými museli naši šerifové prokázat své schopnosti. Na samém konci dne pak zůstalo stát jen deset těch nejstatečnějších.

K oslavě narozenin neodmyslitelně patří také dort. My jsme velmi poctěni, že ten náš pomohl rozkrájet sám Jan Procházka, vedoucí divize VW Užitkových vozů ve společnosti Porsche Česká republika. Kromě toho se ujal i čestné role a výstřelem z koltu visícího proklatě nízko u pasu slavnostně celý Transportersraz zahájil.

Na koho se nedostal dort, ten zoufat nemusel. Připraven byl totiž bohatý raut, kde si něco dobrého našel každý. Od milovníků zeleniny po zeleninu milující prasátko, pivaři i milovníci dobrého vína, každý mohl dosyta oslavit desátý Transportersraz chutným jídlem.

Spoustu energie vlilo především dětem do žil vystoupení kapely Kašpárek v rohlíku, která ze svého valníku rozjela hodně živou show. Improvizovaný parket na nádvoříčku westernového městečka brzy zaplnily skotačící děti a v doprovodu Kašpárka v nadživotní velikosti si naplno užívaly končící den.

Po večeři jsme se posadili do hlediště amfiteátru a již v přítmí sledovali vystoupení místního hereckého souboru, který si pro nás připravil představení vracející nás do doby, kdy každý chlap nosil klobouk a pohyb obstarávala jen jedna koňská síla. Dokonalým zakončením skvělého dne byl úžasný ohňostroj, jenž rozzářil oblohu nad Vysočinou do širých dálek.

Sobotu jsme začali vydatnou snídaní, která se přes noc urodila na zrcátku každého Téčka. Jakmile jsme rozlepili oči, začali jsme se chystat na spanilou jízdu. Tentokrát ne ledajakou – pokusili jsme se ustavit rekord v délce kolony a počtu účastníků užitkových vozů VW. Bylo obdivuhodné, s jakým zápalem se mnozí do věci ponořili a během pár minut byl do té doby zcela naplněný kemp, kde pro Téčko nebylo kam šlápnout, takřka prázdný. Nutno dodat, že navzdory jisté skepsi místních: „Tam odtud nemůže nikdo vyjet...“ Mohl. A vyjelo dokonce 162 vozů, čímž byl rekord oficiálně ustaven. Délka kolony (při normovaném rozestupu 50 cm mezi nárazníky) byla zaevidována na 864 m a přesně v tomto znění bude zanesen výsledek do knihy rekordů. Spanilá jízda byla netradiční i v tom, že místem začátku i návratu byl Šiklův Mlýn. Díky kruhovému objezdu tak nebylo nutné nikde dělat zstávku a navíc si tak každý účastník mohl na vlastní kůži zakusit, jaké to je, když na cestě potká takovou kolonu. Doprava v Novém Městě sice na pár minut zkolabovala, ale nadšencům mávajícím vlajkami z oken Téček to rozhodně nijak zásadně nevadilo.

Hned po návratu se začaly vozy řadit ke společnému focení všech účastníků. Díky perfektním prostorám v Šiklandu se nám podařilo vyfotit možná tu nejlepší společnou fotografii z Transportersrazu vůbec. Tu a mnohé další si můžete prohlédnout v naší fotogalerii zde.

Sobotní odpoledne patřilo nejprve především dětem. Na břehu přírodního koupaliště pro ně byl připraven náročný westernový desetiboj, jehož vítězové byli na konci dne opět odměněni. Nehledě na veškerý program si největší oblibu u dětí vysloužila obrovská nafukovací trampolína a předpokládáme, že jen díky setrvačnosti mnozí skáčou ještě nyní doma...

Pro tatínky je tu pak především vyhlášení soutěže o NEJ...Téčko v kategoriích T1a T2, T3, T4, T5, tuning, lak a úprava. Po pečlivém sečtení všech hlasů byla nejlepší Téčka a jejich řidiči odměněni pamětními poháry a medailemi. Mnohým jistě zůstane v paměti odpověď vítěze kategorie o nejlepší lak na otázku, čím je jeho lak speciální: „Tak především tím, že je to folie...“

Posledním bodem programu před večeří byla velmi milá povinnost, kterou si Transporterclub vzal v posledních letech za vlastní. Rozhodli jsme se veškeré peníze, které účastníci vymění za losy do tomboly a  speciální samolepky, věnovat někomu, kdo je potřebuje víc, než my. Tentokrát to byla mladá slečna Terezka Votavová, jejíž příběh a vše kolem aktivit Transporterclubu s ní spojených, si můžete přečíst na našem fóru zde. Díky obrovskému zájmu ze strany účastníků letošního i loňského srazu, jsme mohli Terezce kromě několika drobností předat také finanční dar ve výši přesahující 63.000 Kč. Věříme, že každá takto vybraná koruna pomůže Terezce udělat další kroky v životě.

Ani tím však program nekončil. Alespoň pro ty, kdo po večeři opět zavítali do westernového městečka. V místním saloonu se totiž strhla bitka štamgastů, při níž došlo na pořádně hlasité rány. Vše završila jen lehce lechtivá přehlídka dobového spodního prádla.

Více se nám do dvou dnů již nevešlo. Třeba za dalších deset let... Transporterclub je vděčný za podporu a úzkou spolupráci nabídnutou divizí VW Užitkové vozy, protože bez ní bychom nemohli naše jubileum oslavit tak, jak si 10. Transportersraz zaslouží. Další velký dík posíláme pořádající agentuře za perfektní práci při realizaci našich přání. Panu Šiklovi a všem místním zaměstnancům za úžasné místo, které vybudovali a vstřícnost, s níž nás zde uvítali. Nakonec chceme poděkovat těm nejdůležitějším – tedy Vám všem, kdo jste se zúčastnili nejen této akce, ale i dalších srazů. Transporterclub se zrodil na čtyřech kolech a Téčka nás svádí dohromady, nakonec jsou to ale lidé, kdo dává existenci Transporterclubu smysl a energii do další aktivity.

Děkujeme Vám a těšíme se na další setkání.

Váš Transporterclub