Téma: 2. SOS - Středočeská Orientační Soutěž 6.5. - 8.5.2016

Taky moc děkujem za skvělou akci. Soutěž jsme si užili - skvěle zorganizováno, krásný počasí, a krásný terény na kroutění volantem.
Doufám, že organizátoři i příští rok najdou čas na přípravu další trasy a akce se bude opakovat.

Ahoj kamarádi. Vše bylo řečeno, vše bylo napsáno.....
Prostě nejlepší akce, jako jsme kdy zažili
Děkujeme za všechno, bylo to úplně bezvadný a už se těšíme na příště.
Moc nás mrzelo, že musíme večer domů, ale povinnosti volali. Honza sice za chvilku usnul, ale cenu nepustil z ruky Byl maximálně spokojený a já vlastně taky.
Posílám odkaz na fotky, snad se tam každý najdete:
uloz.to/xUzV8xi1/sos2-zip

Přátelé, kamarádi..............
Díky za vaše slova chvály, potěší to, zahřeje u srdíčka, že ta vynaložená energie, čas a nemalé prostředky se zúročily tak, jak jsme si přáli a doufali.
Děkujeme vwšem za vaši účast, za atmosféru, kterou jste vytvořili, to je pro nás pořadatale tou největší odměnou!!!!!!!!!!!!
Měli jsme z počátku trochu strach, zda toho po vás nechceme víc, než je ve vašich možnostech, avšak vaše výkony nás přesvědčíly o opaku.
Chtěli jsme po vás pouhých 92 Km, a mnozí z vás nám to vrátili mnohonásobně..............

Zda-li bude i III. SOS samozřejmě zatím na 100% říct neumíme, avšak uděláme vwše pro to, aby bylo.

Díky, díky že jste přijeli, že jste utvořili takto pěknou a přátelskou atmosféru a nenechali nás tam s tím masem a pitím samotné........

Za přípravný výbor:

Silvervan - ředitel soutěže
Vendys - pokladník a EXCEL tabulkář
Mulťa - catering - hamu, papu, brm.............
Lada T5 - kecálek.

Fotky z akce zde: ladat5.rajce.idnes.cz/2016_II._SOS/

pobavila mě ta fotka jak řežete dřevo........ to Jste museli někde vidět....super

Řezání dřeva byla poněkud adrenalinová záležitost, chvilkami to vypadalo že o chrabrého Silvervana nadobro přijedeme......
Bezpečnost práce zde na chvilku usnula spánkem spravedlivých, díky Bohu.............

Prosím, tímto špatným příkladem se neřiďte a nezkoušejte napodobit, co jste viděli..............

pár mých fotek
goo.gl/photos/SMrpyzQbnRRe4W828

Prosím Vás, kde že je ten cíl? Máme najeto 654 km, jsme hladoví. Začínají nad námi lítat supi. Terezčiny slzy nám zničily mapu... Už někdo dojel nebo jsme pořád první?

Sindeon VW napsal: Prosím Vás, kde že je ten cíl? Máme najeto 654 km, jsme hladoví. Začínají nad námi lítat supi. Terezčiny slzy nám zničily mapu... Už někdo dojel nebo jsme pořád první?

Na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysilenim... ale stalo to za to!
Do Pulecka jsem doma dolila vyvreny litr vody, zmerila dezen pneumatik, jestli na nich jeste muzu jezdit a zalepila zubama ohlodany volant i puchyre na svych dlanich
A uz se jen se zdesenim zamyslim nad tim, proc umim po slepu ridit lip, nez s otevrenyma ocima??!?!?
I tak ale dekuji za uzasny zazitek a tesim se, ze si ho za rok zopakuju

Jak říká Terezka, taky jsme se konečně vrátili.

Musím moc poděkovat všem, kdo stáli za organizací orientačního závodu. V pozadí jsem stál u vícero ročníků, ale aktivně jsem se zúčastnil poprvé. A tedy - je to mazec, to Vám řeknu. Na začátku jste vysmátí, vyjíždíte z kempu plní optimismu a nadšení. Však přece pojedete jen podle informací v itineráři, stačí být pozorný, stačí mít oči otevřené a hlavu na krku. Pak přijde první křižovatka. Uff, projeli jsme. Brnkačka. Pak přijde první nejistota. Už chápete, že jste hození do moře, že záchranný kruh tam není a nejste zase tak dobří plavci, jak jste si mysleli. Najednou jste v tom autě děsně sami, jen s tou otravnou mapou a proklínaným itinerářem cesty. Na silnicích sami nejste, potkáváte neustále ta stejná bloudící Téčka. Aspoň že tak...

Občas se něco povede, zase se chytíte a nadšení se vrací. Jste zpátky na cestě a nic Vás nemůže zastavit. Až na tu křižovatku, která fakt nevypadá jako ta v itineráři před Vámi. Jak jste se tam dostali? Však nebylo kde odbočit! Po hlavní nebo rovně! Jak z bodu "A" vždycky vlevo? No ale to jsem si přečetl až teď... Promiň, musíme se vrátit...

Po čtyřech hodinách do toho vstupuje únava. Nejíte. Občas pijete. Vrůstáte do sedačky.

Po šesti hodinách už je to na krev. Ale víte, že dojedete. Dojeli jsme.

A v tuhle chvíli si fakt uvědomíte, kolik práce za tím vším bylo. Kolik chystání, kolik vymýšlení, kolik plánování, kolik ověřování. Kolik modlení se, jestli při psaní rozpisu cesty a kreslení křižovatek neuděláte chybu, jestli se to dá dojet. Martine Silvervane, opravdu klobouk dolů! Jsi borec! Všem z podpůrného SOS týmu patří poděkování taktéž, zvládli jste to výborně. A díky i ostatním účastníkům soutěže, že jste měli podobné zážitky jako my a nemusel jsem se po dojetí do cíle cítit hloupě, naopak jsme se tomu od srdce zasmáli.

špicový víkend, suprové počasí, bezva lidi..
Dík kluci..

Jen tak dotaz do placu. SOS 2017 nebude?

Dobrej dotaz, taky by mě to zajímalo

Taky by mě to zajímalo.